znak CSR KLUB VOJENSKÉ HISTORIE
PĚŠÍHO PLUKU 44 BRANNÉ MOCI
ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY V LIBERCI
standarta

LIBEREC 1938
Reichenberg Za první republiky byl Liberec vyspělým městem s rozvinutým textilním průmyslem. Pro charakteristiku vyhlášení samostatného Československa na Liberecku je asi nejlépe použít slova Josefa Kamenského: "... Na Liberecku bylo v první den svobody chladné a deštivé počasí. Jako by příroda sama připomínala, že osvobození tři sta let porobeného národa pro hraničáře ještě neplatí. A skutečně čekaly menšiny ještě dlouho, než i na ně slunce svobody vyslalo první hřejivé paprsky....." Tolik slova pana Kamenského.
Národnostní složení města se stalo problémem. V roce 1935 vyhrála volby v Liberci Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei – SdP), jejímž předákem byl místní rodák z Vratislavic nad Nisou Konrad Henlein.
Nesouhlas s novým postavením Němců v Liberci vyjádřili všichni představitelé německých politických směrů. Ti pak vyhlásili 29.10. v Liberci vytvoření provincie Deutchböhmen a požadovali její začlenění do Německého Rakouska.
 
Deutschböhmen

Hospodářsky na tom byl Liberec i celé Deutchböhmen bledě. Lidé trpěli hladem, nouzí a zmatkem v dopravě. Roku 1919 Rakousko uznalo samostatnost ČSR a zřeklo se jakýchkoli požadavků na její území. Tak skončily pokusy o připojení severního pohraničí k Rakousku. Spory byly ale příliš hluboké, než aby dopřály ČSR klid. V Liberci působily od začátků republiky všechny významné politické strany: Německá nacionální strana (DNP), Německá demokratická svobodomyslná strana (DDFP), Německé pracovní a hospodářské společenství (DAWG), Německá nacionálně socialistická dělnická strana (DNSAP), Německá sociálně demokratická dělnická strana (DSAP), nemálo se na liberecké politice podílela i Komunistická strana Československa a další české politické strany. Vznik Československa znamenal důležitý mezník k dalšímu stavebnímu vývoji Liberce. Po několika letech tak začal Liberec znovu ožívat a dostávat rysy dnešní podoby Liberce.
DEUTSCHBOHMEN
Návrhy provincií Deutschböhmen

Mnichovská dohoda, 2.sv.válka

Výsledky mnichovské dohody se obyvatelstvo dozvědělo prakticky okamžitě, ale termín obsazení města neznal nikdo. V celém Liberci vládlo napětí, nervozita a tak trochu i strach. Moc čs. úřadů už jen málo kdo respektoval. Z města proudily kolony stěhovacích aut naložených věcmi českých, židovských i německých rodin. 6.10. byl stanoven způsob přivítání německých vojsk. Německé obyvatelstvo si zdobilo domy nacistickými vlajkami, symboly nebo hesly. Nikdo tomu nebránil. Armáda vstoupila do liberce 8.10.1938.

Vojenská posádka se zde nacházela od ledna 1919, tvořilo ji Ženijní skupinové velitelství VII (od června 1936), Horský dělostřelecký oddíl 253 (prosinec 1920-leden 1923), Pěší pluk 44 (od října 1920), III. oddíl Dělostřeleckého pluku 3 (od srpna 1938), Dělostřelecký oddíl 253 (leden 1923-září 1937), Motorizovaný ženijní prapor 23 (říjen 1937-červenec 1938) a Posádková nemocnice Liberec (květen 1920-prosinec 1925). Účelům branné moci posloužily Velké kasárny, postavené v letech 1892-93 a Dělostřelecké kasárny, které pocházejí z roku 1912.
Hlavní budova dolních kasáren byla postavena v roce 1893 na místě, kde do té doby byly pouze pastviny. Na přelomu století však v okolí zavládl čilý stavební ruch a postavily se zde výstavné budovy muzea (1898), Obchodní a živnostenské komory (1900) a městských lázní (1902). V té době se též v okolí začaly stavět honosné vily s rozsáhlými zahradami a výstavní činžovní vily. Když pak za dvacet let tehdejší c. a k. armáda potřebovala další prostory, bylo rozhodnuto o výstavbě horních kasáren (1912) na dnešním Žižkově náměstí, neboť okolí dolních kasáren bylo již z velké části zastavěno.
Secesní stavba horních kasáren byla dokončena v roce 1912. Hlavní budova kasáren se vstupní branou zdůrazněnou věžičkou tvořila severní stranu náměstí podkovovitého tvaru, které bylo v roce 1924 pojmenováno po německém malíři Albrechtu Dürerovi.
     
     
     
NEJSME NEOMYLNÍ !
V případě, že objevíte nějakou nesrovnalost nebo víte o dalších informacích, zdrojích, obrázcích apod., určitě nás kontaktujte. Vaše připomínky zapracujeme a web opravíme. Děkujeme.

Datum poslední aktualizace této stránky: 9.1.2009
© 2008, KVH Liberec.
Hlavní sponzor

logo
Rescue Technical and Training Institute, s.r.o.
Pobočná 374, 463 11 Liberec 30
Czech Republic
www.rtti.cz
Obrázky opatřené vodotiskem "KVH Liberec" pochází z originálních skenů dobové literatury a byly upraveny KVH Liberec. Jejich další šíření je možné jen s naším souhlasem. Ostatní materiály byly použity z dostupných zdrojů publikovaných zejména na webu. Pokud bychom se tímto dotkli cizích autorských práv, bylo tak učiněno v dobré víře a předem se omlouváme. Po dohodě problematické materiály z tohoto webu odstraníme. Děkujeme za pochopení.